Důchody OSVČ s minimálními odvody
06. 08. 2014 | Pavel TrendaOptimální platba sociálního pojistného OSVČ je cca 3 500 Kč měsíčně.
Odvody na pojistném na sociální zabezpečení u OSVČ jsou, jak známo, výrazně nižší než u zaměstnanců. Velká většina těchto osob s hlavní výdělečnou činností při tom platí jen minimální zákonem stanovené pojistné. To samozřejmě mj. znamená podstatně nižší úroveň jejich starobních penzí.
Pokud bychom si jako příklad vzali živnostníka podnikajícího od počátku devadesátých let s platbou minimálního pojistného a dobou pojištění 45 let, vychází jeho důchod mezi 8 a 9 tis. Kč, přičemž ještě značnou roli hrají výdělky z předpokládaného zaměstnání ještě před rokem 1990. Pokud bychom uvažovali důchod spočítaný pouze dle minimálních vyměřovacích základů, byla by jeho výše jen do cca 7 tis. Kč.
OSVČ platícím minimální pojistné nicméně nic nebrání si vyměřovací základ zvýšit, platit vyšší odvody a očekávat tak vyšší penzi. Do jaké výše se to však vyplatí? Kdy už prostředky věnované na vyšší pojistné přestanou být efektivním faktorem pro úměrně vyšší důchod? Výpočty ukazují, že takovým přelomem je osobní vyměřovací základ, který zhruba odpovídá tzv. první redukční hranici. Ta je v současnosti stanovena na necelých 12 tis. Kč. Tomuto osobnímu vyměřovacímu základu odpovídá měsíční odvod na sociální zabezpečení ve výši cca 3 500 Kč a výše důchodu by pak byla cca 10 300 Kč.
Pokud bychom chtěli osobní vyměřovací základ zvyšovat ještě více, úměrně se bude zvyšovat pojistné, důchod ale již tak neporoste. Např. při osobním vyměřovacím základu 20 tis. Kč je nutno platit měsíční pojistné 5 840 Kč a výše důchodu by byla necelých 11 800 Kč. Způsobují to redukce, zavádějící do systému prvek solidarity.
- Předchozí článek: Návratnost peněz při rozhodování o důchodu ( doba optimalizace )