(Ne)výhodnost odchodu do penze v řádném důchodovém věku
17. 02. 2015 | Pavel TrendaNelze tvrdit, že odchod do důchodu v oficiálním důchodovém věku je pro většinu lidí nevýhodný.
V médiích proběhla v těchto dnech informace, že odchod do důchodu přesně v důchodovém věku je výhodný jen pro 8 % Čechů. Informace se odvolává na právě vydanou Pojistněmatematickou zprávu o důchodovém pojištění 2014 zpracovanou odborem sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí. Ta uvádí, že pro asi 13 % osob je výhodné odejít do penze 5 let před dosažením důchodového věku, na druhé straně pro téměř 25 % osob je výhodné 5 nebo více let přesluhovat. Pro téměř 49 % lidí je výhodné odejít do důchodu dříve, pro asi 43 % osob je výhodné odchod do důchodu odložit.
K tomu je třeba upozornit na několik skutečností:
- Studie vychází ze současně platných parametrů pro úpravu výše předčasných či odložených důchodů aplikovaných pro modelový ročník lidí narozených v roce 1965. Ti dosáhnou důchodového věku v 65 letech, tedy v roce 2030. Uvádí, že podobných výsledků bylo dosaženo i u generace o 25 let mladší, z čehož je dovozeno, že výsledky lze s velkou pravděpodobností zobecnit.
- Metodika stanovení výhodnosti odchodu do penze je založena na srovnávání rozdílu celkové diskontované sumy odvedené pojištěncem do systému důchodového zabezpečení a celkové diskontované sumy získané pojištěncem v rámci vyplacených důchodů.
- Jedním z podstatných závěrů zprávy je poukaz na ne zcela vhodné nastavení koeficientů užívaných pro krácení starobního důchodu, které, zejména v případě odchodu do předčasného důchodu o jeden rok dříve, částečně nemotivují lidi k setrvání na trhu práce.
Velký problém lze spatřovat zejména v otázce mediální interpretace výhodnosti odchodu do důchodu. Metodika použitá ve zprávě je založena pouze na hodnocení salda prostředků dodaných/získaných pojištěncem do/z důchodového systému. To je z pohledu zpracovávající instituce logické, nelze však takto stanovenou výhodnost automaticky přenášet na aktuální výhodnost pro pojištěnce.
Uvedená metodika např. vede u některých skupin osob až k paradoxnímu závěru, že by pro ně bylo výhodné odejít o pět let dříve do důchodu i v případě, že by byl jejich důchod zkrácen o 100 %, tedy že by žádný důchod nepobírali. To zjevně neodpovídá realitě. Vždy je nutné posoudit konkrétní situaci, a to nikoliv z pohledu důchodového systému, ale z pohledu očekávaného konkrétního benefitu pro pojištěnce.
Dále je otázkou, zda předpokládané zobecnění závěrů na širší věkový okruh osob, zejména na současné předdůchodové ročníky, je platné. K tomu propočet pouze dvou věkových kategorií nedává úplné opodstatnění, zejména pokud jsou dosti vzdálené od osob chystajících se do důchodu nyní. Na druhou stranu to ale též nelze vyloučit. K jistějšímu závěru by bylo nutné provést podobné výpočty i pro další ročníky.
Jeden ze závěrů zprávy se týká parametrů pro krácení starobního důchodu a odtud vyplývající poměrně velké motivace pro odchod do předčasného důchodu v době do cca jednoho roku před termínem řádného důchodu. To dobře koresponduje i se současnou realitou. V budoucnu tak lze očekávat tlak na změnu parametrů systému, aby se snížila výhodnost odchodu do předčasného důchodu v období blízko důchodovému věku.
- Předchozí článek: Informativní osobní list - Přehled dob důchodového pojištění
- Následující článek: Platy soudců a vliv na důchody